Souhrnné hlášení DPH: kdo ho musí podávat

Souhrnné hlášení DPH: kompletní průvodce pro rok 2026
Souhrnné hlášení (anglicky EC Sales List, někdy také recapitulative statement) je povinný formulář, který musí plátci DPH podávat v souvislosti s určitými transakcemi uskutečněnými s obchodními partnery v jiných členských státech Evropské unie. Jedná se o jeden z kontrolních mechanismů systému DPH v rámci EU, který umožňuje finanční správám členských států ověřovat správnost vykázaných transakcí.
Přestože se souhrnné hlášení týká poměrně specifické skupiny podnikatelů, jeho nepodání nebo nesprávné vyplnění může vést k vysokým pokutám. V tomto článku vám vysvětlíme, kdo musí souhrnné hlášení podávat, jaké transakce se v něm vykazují, jaké jsou termíny a jak ho správně podat prostřednictvím portálu EPO Finanční správy.
Co je souhrnné hlášení a proč existuje
Souhrnné hlášení je formulář, ve kterém plátce DPH uvádí přehled plnění uskutečněných pro osoby registrované k dani v jiných členských státech EU. Právním základem je § 102 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "zákon o DPH").
Účel souhrnného hlášení
Systém DPH v rámci EU funguje na principu, že dodání zboží nebo poskytnutí služby mezi podnikateli v různých členských státech je v zemi původu osvobozeno od DPH (s nárokem na odpočet) a zdaněno v zemi příjemce. Aby finanční správy mohly kontrolovat, zda příjemce skutečně DPH v cílové zemi přiznal a odvedl, existuje systém výměny informací prostřednictvím souhrnných hlášení (systém VIES - VAT Information Exchange System).
Systém VIES
VIES (VAT Information Exchange System) je elektronický systém pro výměnu informací o DPH mezi členskými státy EU. Data ze souhrnných hlášení podaných v jednom členském státě jsou automaticky předána finančním správám příslušných cílových členských států, kde se porovnávají s přiznáními k DPH podanými příjemci zboží či služeb. Ověření platnosti DIČ (VAT ID) obchodního partnera je možné na portálu Finanční správy nebo přímo na webu Evropské komise.
Kdo musí podávat souhrnné hlášení
Povinnost podat souhrnné hlášení má plátce DPH registrovaný v České republice, který v daném období uskutečnil některou z následujících transakcí.
Povinnost se vztahuje na plátce, který:
-
Dodal zboží do jiného členského státu EU osobě registrované k dani v tomto státě, pokud je toto dodání osvobozeno od daně s nárokem na odpočet (§ 64 zákona o DPH)
-
Přemístil obchodní majetek do jiného členského státu EU pro účely svého podnikání (§ 13 odst. 6 zákona o DPH)
-
Dodal zboží kupujícímu v rámci třístranného obchodu (zjednodušený postup dle § 17 zákona o DPH), pokud je prostřední osobou v tomto obchodu
-
Poskytl službu s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je příjemce povinen přiznat a zaplatit daň
Identifikované osoby
Souhrnné hlášení musí podávat nejen plátci DPH, ale také identifikované osoby (§ 6g-6i zákona o DPH), pokud poskytly službu s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH osobě registrované k dani v tomto státě, přičemž povinnost přiznat daň má příjemce služby.
Kdo souhrnné hlášení podávat nemusí
- Plátci DPH, kteří obchodují pouze v rámci ČR
- Plátci, kteří dodávají zboží nebo služby osobám neregistrovaným k DPH v jiných členských státech (např. konečným spotřebitelům - u těch se uplatní režim OSS nebo místní DPH)
- Plátci v období, kdy neuskutečnili žádnou transakci vykazovanou v souhrnném hlášení (nulové hlášení se nepodává)
Nulové hlášení se nepodává
Na rozdíl od přiznání k DPH nebo kontrolního hlášení nemusíte podávat souhrnné hlášení za období, ve kterém jste neuskutečnili žádnou transakci, která se v souhrnném hlášení vykazuje. Pokud jste v daném měsíci neprodali zboží ani neposkytli služby do EU, souhrnné hlášení jednoduše nepodáváte.
Jaké transakce se v souhrnném hlášení vykazují
Pojďme si podrobněji rozebrat jednotlivé typy transakcí, které se v souhrnném hlášení uvádějí.
1. Dodání zboží do jiného členského státu EU
Jedná se o nejčastější typ transakce vykazované v souhrnném hlášení. Zahrnuje dodání zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě, které je osvobozeno od DPH dle § 64 zákona o DPH.
Podmínky pro osvobození:
- Odběratel je registrován k DPH v jiném členském státě a sdělil své DIČ
- Zboží bylo fyzicky přepraveno z ČR do jiného členského státu
- Dodavatel má důkazy o přepravě (přepravní dokumenty, potvrzení příjemce)
V souhrnném hlášení se uvádí:
- DIČ odběratele (včetně kódu země)
- Celková hodnota dodaného zboží v Kč
- Kód transakce: 0 (běžné dodání)
2. Přemístění obchodního majetku
Přemístění zboží, které je součástí obchodního majetku plátce, z ČR do jiného členského státu pro účely jeho podnikání. Typicky se jedná o situaci, kdy si plátce přesune vlastní zásoby do skladu v jiném členském státě.
V souhrnném hlášení se uvádí:
- DIČ plátce v cílové zemi (jeho vlastní registrace v jiném členském státě)
- Hodnota přemístěného zboží
- Kód transakce: 1
3. Dodání zboží v rámci třístranného obchodu
Třístranný obchod (triangulace) je zjednodušený postup pro řetězové obchody, kdy se zboží dodává přímo od prvního dodavatele ke konečnému příjemci, ale fakturace probíhá přes prostřední osobu.
Příklad: Česká firma (prostřední osoba) nakoupí zboží od německé firmy a prodá ho polské firmě. Zboží jde přímo z Německa do Polska.
V souhrnném hlášení se uvádí:
- DIČ konečného příjemce
- Hodnota dodání konečnému příjemci
- Kód transakce: 2
4. Poskytnutí služby do jiného členského státu
Služby poskytnuté osobě registrované k dani v jiném členském státě, u kterých se místo plnění určí podle § 9 odst. 1 zákona o DPH (tedy v zemi příjemce) a povinnost přiznat daň má příjemce (reverse charge).
Typické příklady:
- Poradenské služby
- IT služby a vývoj software
- Reklamní služby
- Překlad a tlumočení
- Účetní a právní služby
V souhrnném hlášení se uvádí:
- DIČ příjemce služby
- Celková hodnota poskytnutých služeb
- Kód transakce: 3
📊Kódy transakcí v souhrnném hlášení
Termíny pro podání souhrnného hlášení
Termíny pro podání souhrnného hlášení se liší podle typu vykazovaných transakcí.
Měsíční podání (do 25. dne následujícího měsíce)
Souhrnné hlášení se podává měsíčně, a to do 25. dne měsíce následujícího po skládaném období. To platí pro plátce, kteří v daném období:
- Dodali zboží do jiného členského státu
- Přemístili obchodní majetek
- Dodali zboží v rámci třístranného obchodu
Příklad: Za měsíc leden 2026 je termín podání souhrnného hlášení 25. února 2026.
Čtvrtletní podání (výjimka pro služby)
Plátce, který pouze poskytuje služby do jiných členských států (kód 3) a nedodává zboží, může podávat souhrnné hlášení čtvrtletně, a to do 25. dne po skončení kalendářního čtvrtletí.
Pozor: Jakmile plátce v daném čtvrtletí dodá i zboží, musí za celé čtvrtletí podat měsíční hlášení (za každý měsíc zvlášť).
Lhůty nelze prodloužit
Na rozdíl od daňového přiznání k DPH nelze lhůtu pro podání souhrnného hlášení prodloužit. Souhrnné hlášení musí být podáno vždy do 25. dne příslušného měsíce. Pokud 25. den připadne na sobotu, neděli nebo svátek, lhůta se posouvá na nejbližší následující pracovní den.
Přehled termínů pro rok 2026
Termíny podání souhrnného hlášení 2026 (měsíční)
- Leden 2026 → do 25. února 2026
- Únor 2026 → do 25. března 2026
- Březen 2026 → do 27. dubna 2026 (25. je sobota)
- Duben 2026 → do 25. května 2026
- Květen 2026 → do 25. června 2026
- Červen 2026 → do 27. července 2026 (25. je sobota)
- Červenec 2026 → do 25. srpna 2026
- Srpen 2026 → do 25. září 2026
- Září 2026 → do 26. října 2026 (25. je neděle)
- Říjen 2026 → do 25. listopadu 2026
- Listopad 2026 → do 28. prosince 2026 (25. je pátek, ale 26.-27. víkend - lhůta OK k 25.)
- Prosinec 2026 → do 25. ledna 2027
Pozn.: Ověřte přesné termíny na webu Finanční správy, dny mohou být ovlivněny státními svátky.
Jak podat souhrnné hlášení přes portál EPO
Souhrnné hlášení se podává výhradně elektronicky prostřednictvím portálu EPO (Elektronické podání pro Finanční správu) na adrese Finanční správy. Zde je podrobný návod.
Způsoby elektronického podání
Souhrnné hlášení lze podat:
- Přes datovou schránku - odeslání XML souboru prostřednictvím datové schránky na příslušný finanční úřad
- Přes portál EPO s elektronickým podpisem - přímé vyplnění a odeslání formuláře na portálu s uznávaným elektronickým podpisem
- Přes portál EPO s ověřenou identitou - přihlášení prostřednictvím Identity občana (NIA)
📋Postup podání souhrnného hlášení přes portál EPO
Praktické tipy pro vyplnění
DIČ odběratele:
- Uvádějte vždy včetně kódu země (např. DE123456789 pro Německo, PL1234567890 pro Polsko)
- Před podáním ověřte platnost DIČ odběratele v systému VIES
- Nesprávné DIČ je jednou z nejčastějších chyb
Hodnota plnění:
- Uvádí se v celých korunách českých
- U dodání zboží se uvádí celková úplata (bez DPH, protože plnění je od DPH osvobozeno)
- U služeb se uvádí celková hodnota poskytnuté služby
Přepočet cizí měny:
- Pokud fakturujete v eurech nebo jiné měně, přepočtěte na Kč kurzem ČNB platným ke dni uskutečnění zdanitelného plnění
- Případně můžete použít pevný kurz, pokud ho máte stanoven ve vnitřní směrnici
Ověření DIČ odběratele
Před uskutečněním intrakomunitárního plnění vždy ověřte platnost DIČ (VAT ID) vašeho obchodního partnera v systému VIES. Neplatné DIČ může znamenat, že nemáte nárok na osvobození od DPH, a budete muset odvést českou DPH. Ověření je možné provést online na webu Finanční správy nebo na portálu Evropské komise.
Opravné a následné souhrnné hlášení
Pokud zjistíte chybu v podaném souhrnném hlášení, máte možnost podat opravné nebo následné hlášení.
Opravné souhrnné hlášení
Opravné hlášení můžete podat, pokud ještě neuplynula lhůta pro podání řádného hlášení (do 25. dne příslušného měsíce). Opravné hlášení zcela nahrazuje původně podané hlášení.
Následné souhrnné hlášení
Následné hlášení podáváte, pokud zjistíte chybu po uplynutí lhůty pro podání. V následném hlášení uvádíte pouze změny oproti původnímu hlášení - opravené nebo nové řádky.
Lhůta pro podání následného hlášení: do 15 dnů od zjištění chyby.
📊Opravné vs. následné souhrnné hlášení
Sankce za nepodání nebo pozdní podání
Finanční správa může uložit sankce za porušení povinností souvisejících se souhrnným hlášením.
Pokuty dle daňového řádu
- Nepodání souhrnného hlášení: pokuta až do výše 50 000 Kč
- Pozdní podání: pokuta dle § 250 daňového řádu - za každý den prodlení 0,05 % stanovené daně (u souhrnného hlášení se pokuta odvozuje od výše nesprávně vykázaných plnění)
- Nesprávné údaje: pokud nesprávné údaje způsobí škodu na DPH v cílové zemi, může dojít k mezinárodní spolupráci a vyměření dodatečných povinností
Automatizované kontroly
Finanční správa provádí automatizované křížové kontroly dat ze souhrnných hlášení prostřednictvím systému VIES. Pokud vaše hlášení nesedí s přiznáním k DPH vašeho odběratele v cílové zemi, může to vyvolat kontrolu u obou stran. Dbejte proto na správnost údajů a včasné podání.
Souvislost s dalšími daňovými povinnostmi
Souhrnné hlášení je jen jedním z daňových formulářů, které musí plátce DPH podávat. Je důležité chápat jeho souvislost s ostatními povinnostmi.
Přiznání k DPH
Transakce vykazované v souhrnném hlášení musí být současně uvedeny v přiznání k DPH:
- Dodání zboží do EU → řádek 20 přiznání k DPH
- Poskytnutí služeb do EU → řádek 21 přiznání k DPH
Hodnoty v souhrnném hlášení a v přiznání k DPH se musí shodovat.
Kontrolní hlášení
Kontrolní hlášení (§ 101c-101k zákona o DPH) se týká tuzemských plnění. Intrakomunitární plnění vykazovaná v souhrnném hlášení se v kontrolním hlášení neuvádějí (jsou z něj vyloučena).
Intrastat
Pokud objem dodávek zboží do jiných členských států překročí stanovenou hranici (pro rok 2026 ověřte aktuální limit na webu Českého statistického úřadu), máte povinnost podávat výkazy pro Intrastat. Data v souhrnném hlášení a Intrastatu by měla být konzistentní.
Praktické příklady
Příklad 1: Dodání zboží do Německa
Česká firma (plátce DPH, DIČ: CZ12345678) prodá zboží v hodnotě 5 000 EUR německé firmě (DIČ: DE987654321). Zboží je přepraveno z ČR do Německa.
Souhrnné hlášení:
- Kód země: DE
- DIČ: 987654321
- Kód plnění: 0
- Hodnota: přepočet 5 000 EUR kurzem ČNB ke dni dodání (např. při kurzu 25,20 Kč/EUR = 126 000 Kč)
Příklad 2: Poskytnutí IT služby do Rakouska
Český programátor (OSVČ, plátce DPH) poskytne službu vývoje software rakouské firmě (DIČ: ATU12345678) za 3 000 EUR.
Souhrnné hlášení:
- Kód země: AT
- DIČ: U12345678
- Kód plnění: 3
- Hodnota: přepočet 3 000 EUR kurzem ČNB
Příklad 3: Třístranný obchod
Česká firma nakoupí zboží od polské firmy (DIČ: PL1111111111) za 10 000 EUR a prodá ho slovenské firmě (DIČ: SK2222222222) za 12 000 EUR. Zboží jde přímo z Polska na Slovensko.
Souhrnné hlášení:
- Kód země: SK
- DIČ: 2222222222
- Kód plnění: 2
- Hodnota: přepočet 12 000 EUR kurzem ČNB (hodnota dodání konečnému příjemci)
Často kladené otázky (FAQ)
Musím podávat souhrnné hlášení, pokud jsem identifikovaná osoba?
Ano, pokud jste identifikovaná osoba a poskytli jste službu s místem plnění v jiném členském státě osobě registrované k DPH, musíte podat souhrnné hlášení. Identifikované osoby však nevykazují dodání zboží (to se jich obvykle netýká).
Co když nemám v daném měsíci žádnou EU transakci?
Nulové souhrnné hlášení se nepodává. Pokud jste v daném období neuskutečnili žádnou transakci, která se vykazuje v souhrnném hlášení, jednoduše hlášení nepodáváte.
Jak přepočítám fakturovanou částku v eurech na Kč?
Použijte kurz ČNB platný ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (den dodání zboží nebo poskytnutí služby). Pokud máte ve vnitřní směrnici stanoven pevný kurz, můžete použít ten. Hodnotu zaokrouhlete na celé koruny.
Musím v souhrnném hlášení uvádět přijaté služby z EU?
Ne. Souhrnné hlášení slouží pouze pro vykazování uskutečněných plnění (tedy to, co vy dodáváte nebo poskytujete do EU). Přijaté služby z EU vykazujete v přiznání k DPH v rámci reverse charge, ale do souhrnného hlášení se neuvádějí.
Co když odběratel nemá platné DIČ?
Pokud odběratel nemá platné DIČ registrované v systému VIES, nemůžete uplatnit osvobození od DPH při dodání zboží do EU. V takovém případě musíte na faktuře uvést českou DPH a transakci nevykazujete v souhrnném hlášení, ale v přiznání k DPH jako běžné zdanitelné plnění.
Jak opravím chybu v již podaném souhrnném hlášení?
Pokud ještě neuplynula lhůta pro podání (25. den měsíce), podáte opravné hlášení, které zcela nahradí původní. Pokud lhůta již uplynula, podáte následné hlášení do 15 dnů od zjištění chyby, ve kterém uvedete pouze opravené řádky.
Týká se souhrnné hlášení i služeb poskytnutých přes OSS (One Stop Shop)?
Ne. Služby, které zdaňujete prostřednictvím režimu OSS (jednoho správního místa), se v souhrnném hlášení neuvádějí. OSS se týká dodání zboží a služeb konečným spotřebitelům (B2C) v jiných členských státech, zatímco souhrnné hlášení se týká B2B transakcí.
Kde najdu formulář souhrnného hlášení?
Formulář najdete na portálu EPO Finanční správy. Přejděte na web Finanční správy, vyberte sekci Elektronická podání (EPO) a vyhledejte formulář "Souhrnné hlášení". Formulář lze vyplnit přímo online nebo připravit v účetním software a nahrát jako XML soubor.
Tipy pro bezchybné podání souhrnného hlášení
- Ověřujte DIČ odběratelů - před každou transakcí ověřte platnost DIČ v systému VIES
- Archivujte doklady o přepravě - u dodání zboží si uchovávejte přepravní dokumenty jako důkaz fyzické přepravy
- Kontrolujte shodu s přiznáním k DPH - hodnoty v souhrnném hlášení musí odpovídat řádkům 20 a 21 přiznání k DPH
- Nastavte si připomínky termínů - podání do 25. dne měsíce nelze prodloužit
- Používejte správné kurzy - kurz ČNB ke dni plnění, ne ke dni fakturace
- Vyplňujte správné kódy plnění - záměna kódů 0, 1, 2, 3 je častá chyba
Zjednodušte si daňovou administrativu
Evidence EU transakcí, přepočty měn, kontrola DIČ odběratelů a dodržování termínů - to vše stojí čas a vyžaduje přesnost. DokladBot vám pomůže s přehlednou evidencí všech dokladů, automatickými přepočty a připomínkami důležitých daňových termínů. Vyzkoušejte DokladBot a mějte svou DPH agendu pod kontrolou.
Nechcete ztrácet čas s papírováním?
Vyzkoušejte DokladBot - účetnictví přes WhatsApp. První týden zdarma.
Související články

Kontrolní hlášení DPH: návod jak vyplnit a podat
Kontrolní hlášení DPH je povinností každého plátce DPH. Přinášíme podrobný návod, jak správně vyplnit všechny oddíly, dodržet termíny a vyhnout se pokutám.

Paušální daň 2026: podmínky, pásma a jak se přihlásit
Paušální daň v roce 2026 prošla změnou v 1. pásmu - měsíční záloha vzrostla na 9 984 Kč. V tomto kompletním průvodci najdete aktuální podmínky, příjmové limity pro všechna tři pásma, postup přihlášení i praktické rady, komu se paušální režim vyplatí.

Daňový kalendář OSVČ 2026: všechny důležité termíny
Přehledný kalendář všech termínů, které musí OSVČ v roce 2026 dodržet. Od podání daňového přiznání přes přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu až po zálohy na sociální a zdravotní pojištění, DPH a paušální daň - vše na jednom místě.