Podnikání při zaměstnání: jak začít a na co si dát pozor

Stále více Čechů kombinuje zaměstnanecký poměr s vlastním podnikáním. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení tvoří OSVČ na vedlejší činnost významnou část všech registrovaných živnostníků. A není divu - podnikání při zaměstnání vám dává možnost vyzkoušet si vlastní byznys bez rizika ztráty pravidelného příjmu, s výrazně nižšími odvody na pojistném.

V tomto článku se dozvíte, jak v roce 2026 správně začít podnikat při zaměstnání, jaké jsou vaše povinnosti, kolik budete platit na odvodech a na co si dát pozor, abyste se nedostali do problémů.

Co znamená "vedlejší činnost" a proč je výhodná

Pokud jste zaměstnaní na hlavní pracovní poměr a současně podnikáte jako OSVČ, vaše podnikání se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Tato klasifikace přináší dvě zásadní výhody:

1. Nižší minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění
2. Možnost neplatit sociální pojištění vůbec, pokud váš daňový základ nepřesáhne rozhodnou částku

Musíte informovat zaměstnavatele?

Toto je jedna z nejčastějších otázek. Odpověď závisí na tom, v jakém oboru chcete podnikat:

Shodný předmět činnosti

Podle § 304 zákoníku práce platí: pokud chcete podnikat ve stejném oboru jako váš zaměstnavatel, potřebujete jeho písemný souhlas. Zaměstnavatel vám jej nemusí udělit a může svůj souhlas kdykoli odvolat.

Odlišný předmět činnosti

Pokud podnikáte v jiném oboru, než ve kterém působí váš zaměstnavatel, souhlas nepotřebujete. Nicméně máte oznamovací povinnost - zaměstnavateli byste měli sdělit, že podnikáte, protože:

• zaměstnavatel musí vědět o dalších příjmech pro účely ročního zúčtování daně (pokud o něj požádáte),
• v pracovní smlouvě může být konkurenční doložka nebo jiné omezení.

Jak začít: krok za krokem

Sociální pojištění při vedlejší činnosti

Zde se skrývá největší výhoda podnikání při zaměstnání. Na rozdíl od hlavní činnosti nemusíte automaticky platit zálohy na sociální pojištění.

Rozhodná částka 2026

Klíčovým pojmem je rozhodná částka - hranice daňového základu, od které se stáváte povinným účastníkem důchodového pojištění.

Zálohy na sociální pojištění - vedlejší činnost

*) Zálohy platíte jen pokud vám vznikla povinná účast na důchodovém pojištění (daňový základ přesáhl rozhodnou částku).

Jak to funguje v praxi

V prvním roce podnikání na vedlejší činnost neplatíte žádné zálohy na sociální pojištění. Po skončení roku podáte přehled o příjmech a výdajích na ČSSZ. Teprve na základě tohoto přehledu se zjistí, zda váš daňový základ přesáhl rozhodnou částku:

• Nepřesáhl: Neplatíte nic. Rok se nezapočítává do důchodu.
• Přesáhl: Doplatíte pojistné za celý rok najednou a od následujícího měsíce začnete platit zálohy.

Zdravotní pojištění při vedlejší činnosti

U zdravotního pojištění je situace odlišná od sociálního - neexistuje žádná rozhodná částka, pojistné se platí vždy.

Zálohy

Pokud jste zaměstnaní a zaměstnavatel za vás odvádí zdravotní pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, nemusíte jako OSVČ na vedlejší činnost platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění.

Pojistné pak doplatíte jednorázově po podání přehledu o příjmech a výdajích zdravotní pojišťovně - do 8 dnů od podání přehledu.

Daňové povinnosti

Kdy musíte podat daňové přiznání

Pokud máte příjmy ze zaměstnání i z podnikání, nemůžete požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Musíte podat daňové přiznání sami, a to v těchto případech:

• vaše roční příjmy z podnikání přesáhly 6 000 Kč (od roku 2025 se limit 6 000 Kč aplikuje na vedlejší příjmy vedle zaměstnání),
• nebo máte příjmy od více zaměstnavatelů současně.

Jak se počítá daň

V daňovém přiznání sečtete:

1. Příjmy ze zaměstnání (§ 6 zákona o daních z příjmů) - hrubá mzda
2. Příjmy z podnikání (§ 7) - příjmy minus výdaje (skutečné nebo paušální)

Z celkového základu daně odečtete nezdanitelné části (úroky z hypotéky, dary, životní pojištění apod.) a slevy na dani (sleva na poplatníka 30 840 Kč).

Termíny pro podání

Přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu

I jako OSVČ na vedlejší činnost máte povinnost podávat roční přehledy o příjmech a výdajích:

Přehled pro ČSSZ

Podává se elektronicky přes ePortál ČSSZ (eportal.cssz.cz). V přehledu uvedete:

• celkové příjmy a výdaje z podnikání,
• daňový základ,
• důvod vedlejší činnosti (zaměstnání),
• výpočet pojistného.

K přehledu doložíte potvrzení od zaměstnavatele, které prokazuje, že jste byli po celý rok zaměstnaní.

Přehled pro zdravotní pojišťovnu

Od roku 2026 se podává výhradně elektronicky - přes aplikaci Moje VZP, datovou schránku nebo portál zdravotní pojišťovny. Papírové podání již není přípustné.

Praktické příklady

Příklad 1: IT specialista s vedlejším freelancingem

Pan Novák pracuje jako programátor v zaměstnání (hrubá mzda 60 000 Kč/měsíc). Večer a o víkendech tvoří webové stránky na živnost.

• Roční příjmy z podnikání: 250 000 Kč
• Paušální výdaje 60 %: 150 000 Kč
• Daňový základ: 100 000 Kč

Sociální pojištění: Daňový základ 100 000 Kč je pod rozhodnou částkou 117 521 Kč - neplatí nic.

Zdravotní pojištění: 100 000 × 50 % × 13,5 % = 6 750 Kč za rok (jednorázově po přehledu).

Příklad 2: Učitelka s vedlejší cukrářskou výrobou

Paní Svobodová učí na základní škole a doma peče dorty na zakázku (řemeslná živnost).

• Roční příjmy z podnikání: 350 000 Kč
• Paušální výdaje 80 %: 280 000 Kč
• Daňový základ: 70 000 Kč

Sociální pojištění: Daňový základ 70 000 Kč je pod rozhodnou částkou - neplatí nic.

Zdravotní pojištění: 70 000 × 50 % × 13,5 % = 4 725 Kč za rok.

Příklad 3: Marketér s vedlejším e-shopem

Pan Dvořák pracuje v marketingové agentuře a provozuje e-shop se sportovním vybavením.

• Roční příjmy z podnikání: 800 000 Kč
• Paušální výdaje 60 %: 480 000 Kč
• Daňový základ: 320 000 Kč

Sociální pojištění: Daňový základ 320 000 Kč přesahuje rozhodnou částku 117 521 Kč - musí doplatit: 320 000 × 55 % × 29,2 % = 51 392 Kč za rok a od dalšího měsíce platí zálohy minimálně 1 574 Kč (nebo vyšší dle skutečného příjmu).

Zdravotní pojištění: 320 000 × 50 % × 13,5 % = 21 600 Kč za rok.

Časté otázky

Mohu mít vedlejší činnost na DPP nebo DPČ?

Ano, ale pozor - vedlejší činnost se uznává pouze pokud je za vás ze zaměstnání odváděno pojistné. U dohody o provedení práce (DPP) se pojistné odvádí pouze při překročení limitu 10 500 Kč/měsíc (v roce 2026). U dohody o pracovní činnosti (DPČ) je limit 4 000 Kč/měsíc.

Mohu být na vedlejší činnost u dvou zaměstnavatelů?

Ano, podstatné je, že jste zaměstnaní a zaměstnavatel za vás odvádí pojistné. Počet zaměstnavatelů nehraje roli.

Co když během roku ztratím zaměstnání?

Od měsíce, kdy přestanete být zaměstnaní, se vaše živnost automaticky stává hlavní činností. To znamená vyšší minimální zálohy a povinnou účast na důchodovém pojištění. Změnu musíte oznámit na OSSZ a zdravotní pojišťovně.

Mohu přejít z hlavní na vedlejší činnost během roku?

Ano, změnu oznámíte na OSSZ a zdravotní pojišťovně. Od měsíce, kdy máte důvod vedlejší činnosti (nastoupíte do zaměstnání), se změní vaše zálohy.

Mohu vstoupit do paušální daně při vedlejší činnosti?

Ne. Paušální daň je určena pouze pro OSVČ, které nemají příjmy ze zaměstnání (kromě příjmů zdaněných srážkovou daní).

Shrnutí výhod a nevýhod

Závěr

Podnikání při zaměstnání je skvělý způsob, jak si vyzkoušet vlastní byznys s minimálním rizikem. Díky statusu vedlejší činnosti platíte výrazně méně na odvodech a v prvním roce nemusíte řešit zálohy na sociální pojištění vůbec. Klíčové je správně ohlásit vedlejší činnost, vést evidenci příjmů a výdajů a po skončení roku podat daňové přiznání a přehledy.

DokladBot vám pomůže udržet účetnictví vedlejší činnosti přehledné a oddělené od zaměstnání. Stačí vyfotit doklad nebo přeposlat fakturu přes WhatsApp - DokladBot vše automaticky roztřídí, zaeviduje a připomene vám důležité termíny.

Začněte s DokladBotem a mějte vedlejšák pod kontrolou →

---

Článek vychází z informací České správy sociálního zabezpečení (cssz.cz), Všeobecné zdravotní pojišťovny (vzp.cz) a zákoníku práce. Údaje jsou platné k únoru 2026.