Paušální daň vs. daňové přiznání: co se víc vyplatí?

Jako OSVČ stojíte každý rok před rozhodnutím: zůstat v klasickém režimu s daňovým přiznáním, nebo přejít na paušální daň? Obě varianty mají své výhody i nevýhody a to, která je výhodnější, závisí na vaší konkrétní situaci - na výši příjmů, typu činnosti, skutečných nákladech i na tom, jaké daňové slevy a odpočty můžete uplatnit. V tomto článku porovnáme oba režimy s konkrétními výpočty, abyste se mohli rozhodnout na základě tvrdých čísel. Všechny údaje vycházejí z aktuální legislativy a oficiálních zdrojů Finanční správy ČR.

Co je paušální daň a jak funguje

Paušální daň je zjednodušený daňový režim zavedený od roku 2021, určený pro OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů korun. Namísto podávání daňového přiznání, přehledů pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu platíte jednu měsíční částku, která v sobě zahrnuje:

• Daň z příjmů fyzických osob
• Pojistné na důchodové pojištění (sociální pojištění)
• Pojistné na zdravotní pojištění

Od roku 2023 existují tři pásma paušální daně. Do kterého pásma spadáte, závisí na výši vašich příjmů a typu podnikatelské činnosti.

Co je klasické daňové přiznání

V klasickém režimu podáváte každoročně přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém vyčíslíte své příjmy a výdaje, vypočítáte daň a uplatníte slevy a odpočty. Kromě daňového přiznání musíte podat také:

• Přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ
• Přehled o příjmech a výdajích pro vaši zdravotní pojišťovnu (např. VZP)

Daň se počítá podle vzorce: příjmy − výdaje = základ daně, ze kterého se vypočítá 15% daň (případně 23 % z části přesahující hranici 48násobku průměrné mzdy). Od vypočtené daně pak odečtete slevy - minimálně slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně.

Výdaje přitom můžete uplatnit dvěma způsoby:

1. Skutečné výdaje - doložené doklady
2. Paušální výdaje - procentem z příjmů (80 %, 60 %, 40 % nebo 30 % podle typu činnosti)

Podmínky pro vstup do paušálního režimu

Ne každá OSVČ může do paušálního režimu vstoupit. Musíte splnit všechny následující podmínky:

Podrobné podmínky najdete na stránkách Finanční správy - Obecné informace o paušální dani.

Klíčové rozdíly na první pohled

Kdy se paušální daň vyplatí

Paušální daň je nejvýhodnější pro OSVČ, které:

• Mají vyšší příjmy v rámci daného pásma a nízké skutečné výdaje
• Nemají nárok na výrazné daňové slevy nad rámec základní slevy na poplatníka (tj. zejména bezdětné osoby bez hypotéky, bez manžela/ky s nízkými příjmy apod.)
• Oceňují jednoduchost a minimální administrativu
• Nechtějí řešit termíny přiznání, přehledů a případné sankce za pozdní podání

Kdy je výhodnější klasické daňové přiznání

Daňové přiznání je naopak lepší volba, pokud:

• Máte nárok na slevu na děti (daňový bonus může být až 27 840 Kč na třetí a další dítě)
• Splácíte hypotéku a chcete uplatnit odpočet úroků
• Přispíváte na penzijní spoření, životní pojištění nebo DIP a chcete je odečíst ze základu daně
• Máte vysoké skutečné výdaje, které výrazně snižují základ daně
• Chcete vykázat daňovou ztrátu (např. v prvních letech podnikání s vysokými investicemi)
• Máte nízké příjmy, při kterých je celková daňová povinnost po slevách nulová nebo minimální

Srovnání s konkrétními výpočty

Pojďme si ukázat na příkladech, kdy se vyplatí který režim. Ve výpočtech klasického režimu používáme paušální výdaje 60 % (živnost volná), sazbu daně 15 %, slevu na poplatníka 30 840 Kč, minimální zálohy na sociální pojištění 5 720 Kč měsíčně a zdravotní pojištění 3 306 Kč měsíčně (pro rok 2026). Pokud je vypočítaná záloha vyšší než minimum, použijeme skutečnou zálohu.

Příklad 1: OSVČ s příjmy 500 000 Kč ročně (živnost volná, 60% paušální výdaje, bezdětný/á)

Příklad 2: OSVČ s příjmy 900 000 Kč ročně (živnost volná, 60% paušální výdaje, bezdětný/á)

Příklad 3: OSVČ s příjmy 900 000 Kč ročně, 2 děti a hypotéka

Příklad 4: Řemeslník s příjmy 1 800 000 Kč (80% paušální výdaje, bezdětný)

Příklad 5: IT konzultant s příjmy 1 500 000 Kč (40% paušální výdaje, bezdětný)

Přehled pásem: kdo kam spadá

Zařazení do pásma závisí na výši příjmů a typu činnosti. Klíčové je, jaký procentní výdajový paušál odpovídá vaší činnosti:

Podrobnosti k jednotlivým pásmům najdete na webu Finanční správy.

Na co si dát pozor při přechodu na paušální daň

1. Ztráta nároku na daňový bonus a slevy

V paušálním režimu nemůžete uplatnit žádné daňové slevy ani odpočty kromě toho, co je již zahrnuto v paušální záloze (v 1. pásmu je zahrnuta sleva na poplatníka). Pokud máte děti, hypotéku nebo přispíváte na penzijní spoření, důkladně spočítejte, zda se vám paušální daň skutečně vyplatí.

2. Důchodový dopad

Výše vašeho budoucího důchodu závisí na vyměřovacím základu pro sociální pojištění. V 1. pásmu paušální daně je vyměřovací základ relativně nízký (odvádíte jen minimum). Pokud chcete vyšší důchod, zvažte vyšší pásmo nebo dobrovolné příspěvky.

3. Nemožnost kombinace se zaměstnáním

Pokud máte příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), nemůžete být v paušálním režimu - s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní (např. DPP do 10 000 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele).

4. Limit dalších příjmů

V paušálním režimu nesmíte mít příjmy z kapitálového majetku, nájmu ani ostatní příjmy, které v součtu přesáhnou 50 000 Kč ročně. Pokud například pronajímáte byt a příjem z nájmu přesáhne tuto částku, do paušálního režimu nemůžete vstoupit.

5. Překročení příjmového limitu

Pokud v průběhu roku vaše příjmy překročí limit vašeho pásma, musíte to oznámit finančnímu úřadu do 15 dnů. Následně vypadnete z paušálního režimu a budete muset podat řádné daňové přiznání za celý rok.

Jak přejít na paušální daň

Pokud jste se rozhodli, že je pro vás paušální daň výhodnější, musíte podat Oznámení o vstupu do paušálního režimu na finanční úřad. Pro rok 2026 byl termín 12. ledna 2026. Pro rok 2027 bude obdobný termín (typicky do 10. ledna).

Formulář oznámení a další informace najdete na stránkách Finanční správy - Oznámení o vstupu.

Jak se vrátit ke klasickému přiznání

Pokud zjistíte, že se vám paušální daň nevyplatí, můžete z režimu dobrovolně vystoupit. Oznámení o vystoupení musíte podat do 10. dne zdaňovacího období (tj. do 10. ledna roku, od kterého chcete být zpět v klasickém režimu).

K nucenému vystoupení dojde automaticky, pokud:

• Překročíte příjmový limit 2 000 000 Kč
• Stanete se plátcem DPH
• Vstoupíte do insolvenčního řízení
• Získáte příjmy ze závislé činnosti

V takovém případě musíte podat řádné daňové přiznání za celý rok.

Rozhodovací schéma: co je pro vás lepší?

Položte si tyto otázky:

1. Mám děti a uplatňuji slevu na dani?

• Ano → Klasické přiznání je téměř jistě výhodnější (zvláště při 2+ dětech).

2. Splácím hypotéku na bydlení?

• Ano → Klasické přiznání vám umožní odečíst úroky (až 150 000 Kč ročně u smluv uzavřených před 2021, resp. 300 000 Kč u starších smluv).

3. Jsou mé příjmy nižší než 550 000 Kč?

• Ano → V klasickém režimu s 60% paušálem je vaše daň po slevě na poplatníka často nulová. Paušální daň by znamenala platit zbytečně víc.

4. Mám příjmy nad 1 milion Kč a 40% paušál?

• Ano → Paušální daň v odpovídajícím pásmu bude pravděpodobně výrazně levnější.

5. Vadí mi administrativa spojená s přiznáním?

• Ano → Paušální daň znamená jednu platbu měsíčně a žádné formuláře na konci roku.

Statistiky: kolik OSVČ využívá paušální daň

Podle tiskové zprávy Finanční správy z roku 2026 paušální režim využívá přes 125 000 OSVČ a zájem meziročně roste - v roce 2026 přibylo přes 11 000 nových poplatníků. To ukazuje, že pro značnou část podnikatelů je paušální daň zajímavou alternativou ke klasickému přiznání.

Shrnutí: kdy paušální daň, kdy přiznání

Užitečné odkazy na oficiální zdroje

• Finanční správa - Paušální daň obecné informace
• Finanční správa - Paušální daň 2025/2026
• Finanční správa - OSVČ
• Finanční správa - Daňové tiskopisy
• Portál MOJE daně
• ČSSZ - Přehled o příjmech a výdajích
• VZP - Formuláře pro OSVČ

---

Tento článek slouží jako obecný informační průvodce a nenahrazuje individuální daňové poradenství. Pro konkrétní rozhodnutí doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem. Všechny uvedené údaje vycházejí z oficiálních zdrojů Finanční správy ČR platných k únoru 2026.